Opravdu bych chtěla aby rok byl celý šťastný, zdravý a poetický. Ať se máme rádi, moc se navzájem nenasíráme a je nám spolu dobře. Fakt bych chtěla zhubnout a ideálně nějak pravidelně cvičit. Nebo běhat. Nebo něco. Chtěla bych zase po letech začít chodit do knihovny a více číst, měla jsem to vždycky tak ráda. Ráda bych pokračovala v geocaschingových lovech, neb je to způsob jak objevit neznámá a často parádní místa. Musím jít s Majdou na logopedii. Těším se, že vymalujeme kuchyň a koupíme novou sedačku od obýváku. Chci se naučit lépe fotit zrcadlovkou. Ke své březnové třicítce bych si přála šicí stroj a ráda pak pokořila základní šití. Ráda bych se navštěvovala s lidmi které máme rádi. V létě by se malí mohli naučit jezdit na kole a užijeme si nějakou tu parádní dovču na samotě u lesa :-) Chci být méně nervozní a hysterická, méně ječet na děti a raději v sobě najít trochu víc trpělivosti. Sloním úkolem bude nalezení nové práce a ještě před tím půl roku šéfování Kolečka i Yamahy.
...
Dneska maminka nahodila nápad o mega společné dovolené. Přestože návrh byl následně v podstatě zavržen, vzbudilo to ve mě potřebu hledat eventální kandidáty pro letní dovolenou 2012 :-) Musím říct, že přesto, že venku až tak zima není (tuto zimu zatím sněžilo jen jednou a to 21.12.), mi myšlenka, že nás čeká léto dělala dobře.
Požadavky nejsou nijak extrémní,ale přesto jsou poměrně konkrétní:
-ubytování nejlépe v soukromí, ae nutně v klidu bez nutnosti brát extra ohled na sousedy
-možnost ubytování se psem
-ideálně 2 a více místností (letos jsme vegetili i spali všichni v jedné místnosti a v případě že by déle pršelo, tak to nebylo nic moc)
-bazének, písek a podobné propriety výhodou :-)
-v dostupném okolí řeka, rybník, les atp.

Jsem zvědavá, jak se nám podaří něco najít
Měli jsme překrásné Vánoce. Byli jsme spolu, poprvé jsem byla ná Vánoce bez rodičů, a rodičové byli úplně poprvé sami. Během těch dalších dvou svátků jsme se ale se všemi viděli. Ve Skalici s Dášou, Lubošem, Ivčou, Dominikem i babičkou a dědou. V Opavě pak s našima, tetou Květou (bohužel po mrtvičce v nemocnici) s bráchou a Daškou a Ellenkou a babičkou a dědou z Melče. Ježíšek byl opravdu bohatý, dětem se splnili přáníčka a my si užívali jejich radost.
Majdinka stále Ježíškovi děkovala a posílala pusinky, dokonce i Maty dal najevo radost z dárků. Já jsem byla asi dost hodná- dostala jsem krásné dárky.
Děkuju že Vás mám moji milí, bylo to krásné, hřejivé a moje velká snaha aby to bylo pohodové se snad vyplatila :-)
Děti měly za úkol ve školce nakreslit dopis Ježíškovi. Majda mi nadšeně vyprávěla jak nakreslila mořskou pannu, miminko, domek pro pet shopky a pod. Ptala jsem se Matyho, co nakresli on..."no, dárečky, zabalené!"
Doma kreslili dopis už v listopadu. Přání se opakují, což mě těší...
Majda-mořská panna, miminko chlapeček (ale asi radši těloušek než černoušek), domeček pro pet shopky, něco pro princezny
Maty- gormiti, auto na ovládání, počítač, nějaký robot





Vím, že je naivní věřit v lidskou dobrotu a čisté úmysly. Ale stejně v tom neustále pokračuju. Kopance tvrdé reality jsou pak časné a bolestné. Já prostě furt dufám, že když já se chovám k ostatním slušně, budou rádi a bude jim pak blbé se k jiným chovat jako prasata. Ale stejně každý myslí akorát na sebe a jako "přátelé" se jen tváří.
Mám přátele, opravdové přátele, a když se s nimi potkám po týdnu, po roce, po letech, je to jako včera. A tihle lidé, když se mě zeptají jak se mám, tak je to skutečně zajímá.

Naštěěstí JEN pracovní, být či nebýt... ale každopádně důležité a ze zásadním dopadem z dlouhodobého hlediska.
Má cenu investovat čas, snahu, invence a notný kus srdce do něčeho co možná již brzy nebude existovat?

Má cenu VĚŘIT něčemu, čemu už jiní nevěří?
Má smysl PŘESVĚDČOVAT?
Asi ne ale já toho stejně NENECHÁM.

Naše rodinné centrum se potýká s existenčními problémy. Nemáme hotové prostory, kde máme za 14 dní otevírat, nové dotační řízení nám nejspíš zláme vaz a nekonečná trpělivost našeho vedení už také mele z posledního.
Zní to propagandisticky, ale my (já a moje šéfko-kolegyně) centrum padnout na hubu nenecháme.
Jen pokud časem pochopíme, žeuž nemá chuť BÝT.....
Přesně 15.den od propuknutí nešstovic u Majdy tady máme druhé kolo. Matynek má pupínky menší ale zato jich má obrovské množství a to hlavně v obličeji :-( Ve vláskách jich má také hodně a to takových velkých vodnatých. Je ale neskutečně statečný, jen mazání nesnáší, tak to moc neřešíme.  Teploty měl první tři dny.

 
No co už :-) - Blogger Templates, Wordpress Templates Free - by Templates para novo blogger HD TV Watch Entourage Online. Featured on Local Business Singapore